Len - historie

Z archeologických výzkumů vyplývá, že len byl lidmi používán pravděpodobně již před 10000 lety a ke kultivaci lnu došlo přibližně před 8000 lety. Semeno ze Lnu divokého, bylo nalezeno ve vykopávkách v Sýrii, Turecku a Iránu a jeho stáří se datuje do 8000 až 6500 př. n. l. Len patří mezi první, člověkem domestikované a hospodářsky cíleně využívané plodiny. Dodnes se nám dochovaly nálezy mumií faraónů zabalených do lněné tkaniny.

Jisté je, že ve starověké Mezopotamii se len již systematicky pěstoval a z lněných vláken se vyráběly provazy, sítě, ale i tkaniny. Odtud se rozšířilo pěstování lnu do Egypta, odtud do středomoří i Indie. Římané rozšířily pěstování a využívání lnu v rámci svého impéria do severních a západních oblastí Evropy nejprve obývaných kelty a následně germány. Slované po svém příchodu do střední Evropy si velmi rychle uvědomili vysokou hodnotu této textilní plodiny a přenesli hospodářské využití lnu i do ostatních částí Evropy.

Len v Čechách

Pěstování lnu má v českých zemích hlubokou tradici. Tuto tradici dokládají jména řady obcí jako Lnáře, Lniště, Lensedly apod. Existuje mnoho druhů lnu, z nichž každý je vhodný do jiných podmínek a k jinému účelu. Len se nepěstoval pouze pro vlákno, ale také pro olej získávaný z jeho semen. Platí, že kultivary využívané pro olej mají málo kvalitní vlákno a naopak. Tam, kde se pěstoval len hlavně pro textilní využití, bylo lisování lněného oleje pouze druhotnou záležitostí. 

Len má rád hlubokou půdu a větší množství vlhkosti, v českých zemích se tedy len pěstoval zejména v podhorských oblastech, které pro častější srážky a vyšší rosení zajišťovaly dostatek potřebné vláhy. Typicky v podhorských oblastech východních Čech a severní Moravy.

Len se zprvu zpracovával pouze domácím způsobem v jednotlivých hospodářstvích. Vlákno se spřádalo pomocí kolovratů, tato činnost byla zajišťována hlavně dívkami a ženami především v období hospodářského klidu – tedy v zimních měsících. Na spřádání lnu se dívky scházely společně a byla to tedy vítaná činnost vyplňující čas dlouhých zimních večerů. Vlákno se pak dále zpracovávalo pomocí domácích tkalcovský stavů na plátno. Později, na sklonku 18. a počátkem 19. století, se tato činnost přenesla i na manufaktury a výroba lněných látek se stala průmyslovou záležitostí.

Již v od počátku 19. století začala lnu konkurovat bavlna. Důvodem byla nižší cena výchozí suroviny. To bylo důsledkem rozvoje lodní dopravy a šíření plantážního způsobu pěstování bavlny v nových koloniálních oblastech. Masové produkci bavlny v rozvojových oblastech nemohl len konkurovat, nicméně nikdy nemohlo bavlněné vlákno konkurovat lněnému svojí kvalitou. Cena lněné suroviny je sice vyšší, ale v pevnosti, trvanlivosti a odolnosti nemá konkurenci.

Lněný textil dnes

Kvalita lněného vlákna stále udržuje tuto hospodářsky významnou plodinu v zájmu i soudobé výrobce textilních materiálů a přední designéry užitého textilu. Doposud je velmi oblíbeným textilním materiálem ve Skandinávii, Německu nebo také v Nizozemí, kde je lněný bytový textil tradiční součástí interiérů sídel královské rodiny. Ostatně Nizozemsko je jednou ze zemí EU se stále velmi vysokou produkcí lněné suroviny.

Každý, kdo docení vysokou kvalitu, mimořádnou užitnou hodnotu a ekologickou šetrnost textilních materiálů, si jistě rád dopřeje i výrobky z lněných látek.